Aby se nezapomnělo na kočky...

Zodiac

Super film protože Fincher a asi ani ta kniha nebude k zahození, podle které to je natočené. Dlouho jsem to odkládala, ale nakonec mi 2 a 3/4 hodiny nepřipadalo tak dlouhých, i když ke konci film ztrácí na tempu a pak jsem se trochu ztrácela ve jménech a obvyklých podezřelých :) Asi se budu muset podívat ještě jednou. Tohle mi ale ani nevadilo. Moc se mi líbila hudba, hlavně na začátku...neskutečná atmosféra...něco ve stylu "pojďme si postřílet pár lidí" a u toho hudba spíš k odpolednímu čaji.

Donovan - Hurdy Gurdy Man na trubce...nejde to jinak nalinkovat :/

- tenhle song mi prostě bude připomínat Zodiac :)



Klasický film s výbornou gradací (kromě pár scén ke konci), napínavý příběh, člověk lehce uvěří tomu, že to snad ani není natočené v roce 2007.
Pozitivně jsem byla překvapená z hereckých výkonů Anthonyho Edwardse (jj, ER :) není mi jasné, kde vzal ty vlasy :)), Roberta Downeyho Jr. (aaano aano, drogy a alkohol jsou špatné ;)... no a samozřejmě Jack Gyllenhaal, ale toho jsem snad nikdy neviděla hrát špatně ve špatným filmu. BTW za chvíli má narozeniny...taky střelec :)) Nechci se opakovat, co napsal MCZ na ČSFD, ale úplný souhlas s tím, že všechny scény, kde se objevuje Zodiac, jsou mrazivé až až, zejména scéna, kdy mu poprvé divák pohlédne do tváře a spolu s policajty si řekne: jo, to je on.
Takže pro mě samozřejmě za 5***** :)

Bordeaux...

...právě popíjím, ročník 2005, sedmička za dvě eura a něco...no neberte to :)) Člověk by řekl, že mám absťák, ale tak to není, aspoň před usnutím nebudu přemýšlet nad kravinama typu "co budu zítra vařit" apod. Jenom tak na okraj doufám, že si nepoleju klávesnici, a pak ještě teda last.fm je geniální...a pak ještě něco málo statistiky: po pornostar (se dalo čekat x) vede "reklama O2"...už je tenhle post zalinkovaný na Okounovi.cz :)) Nj, ty mrchy ví, co mají dát za hudbu do reklamy.
No a teď teda zpět k FRANCE :) Úspěšně jsem zase o rok starší (bléééé), tak jsme to se ségrou komorně oslavily přes víkend, čili víno, zákusečky a dárečky....foto dodám :)) Včera oficiální přání od všech členů rodiny hned ráno, takže jsem byla upusinkovaná. Stejně jsem byla tak trochu v depce...nešlo vůbec o narozeniny, nebo snad o to, že jsem tady skoro sama a tak...vůbec...prostě mi večer přišla spousta věcí líto. Dneska ovšem vše v pohodě, dostala jsem prachy za minulý týden plus ještě dalších 40 euro (dárek) a tradá shopping...Pascal se mě vždycky ptá, kde půjdeme se ségrou a já mám vždycky stejnou odpověď :)) Je to návykové, uklidňující...zkrátka satisfakce za to všechno tady :) btw teď někdy byl na iDnes nebo Novinkách...už nevím...článeček o tom, jak průměrný Francouz utratí na vánoce 500 euro bez mrknutí oka a něco o nákupní horečce. Můžu jenom potvrdit, v sobotu je všude nejvíce lidí, všichni nakupujou všechno, stojí se řady u pokladen...neskutečné :) Docela sranda je pozorovat chlapy, jak vybírají spodní prádlo :)) Pak všichni chodí s balíčkama od Etam :)) Ale to jsem odbočila. Teď vrcholí práce na vánoční výzdobě, fota poté dodám, protože už teď jsou na náměstí dva brutální sobi :)) Ale jinak pořád deset stupňů nad nulou, sem tam prší, jinak je moc pěkně. Asi dva tři dny byla ráno nula, tak to všichni vytáhnou své zimní oblečení, které je spíše na podzim, pak všichni mají rýmečku a kašel a bolí je v krku...viz moje rodina...teď preventivně všichni hezky ráno pijeme šumivý vitamín cé :D
Jo tak ty stávky. To je docela masakr...ve městě je jedna univerzita a místní studenti prostě stávkujou...já bych taky stávkovala...není škola tak pohoda žejo. Chodí městem s transparentama v doprovodu policie (na motorkách...docela dobré stroje ;)...ostatní lidi si je fotí a tak, většina ale normálně počká, až přejdou, a moc se o to nezajímá. Pak tady máme nové tramvaje :) O tom někdy příště...dlouhá story ;)

Začátek

...byl krušný. Nutno přiznat...s fráninou jsem si fandila víc, ale teď už je to ok. Zatím jsem dost lazy na to otevřít si mou starou učebnici z gymplu a aspoň nějak probrat minulé časy, ale vzpomínám a snažím se. Horší je něco říct než rozumět.
Nejdříve řeknu ty pozitivní věci. Sýry (!!!!!) a víno samozřejmě. Teď jsem si vzpomněla, jak mi můj kamarád ze základky i gymplu říkal (už byl skoro všude), jak potkal naši bývalou spolužačku ze základky a byli někde u piva, oba dva už měli něco v krvi a kámoš říká: ve Francii...ty sýry! Ty sýry! a ona na to: Ale prosim tě, žádné sýry, vždycky máme doma super tvaroh...ten tvaroh! Ten tvaroh! :D Sýry jsou tady prostě bezkonkurenční a jí se po každém jídle a pořád...už vím, které druhy vezu domů :)) No a víno...přeorientovala jsem se na červené. Ale bílé je tady taky super, akorát že všichni pijou červené. Ségra je v poho, víno mají pořád, v garáži další docela hodně velký stojan na víno...některé flašky jsou už hodně zaprášené.
Moje rodina bohužel víno nepije :/ Akorát pijou gin&tonic, což není vůbec špatné, ale ještě mi nějak nenabídli...je to sice pořád ve frigo, ale co já s tím žejo...asi si koupim víno za svoje prachy...na nervy, které už jsou značně v kýblu...dětičky jsou totiž /mluvím hlavně o jednom děťátku/ někdy k nevydržení a vyloženě se mi smějou do ksichtu a vůbec...mstí se mi za to, že maminka začala pracovat.

Takže Elise 34, Pascal 44, Simon 13, Clémence 11, Hortense 4 a Henri 2 (dva roky bude mít den před mými narozeninami :) Za prvé asi nikdy nepochopím 4 děti...dvě nad hlavu. Vlastně mi pije krev jenom Hortense...jsou jí 4, úplně všechno jí nerozumím a ona toho samozřejmě využívá. Strašně pokrytecká...jedním slovem herečka...Ostravak by řekl gyzd...strašné. Henri je někdy taky k nevydržení, ale dá se s ním vyjít, přece jenom je ještě hodně malý...jo takže taky samozřejmě přebaluju pokakané plínky...chjo...ale to je to nejmenší. Mezitím teda ještě vyzvedávám ze školky a vodím do školky Hortense, Henri dvakrát týdně garderie (btw 60 euro měsíčně, vlastní jídlo, plínky atd ) - mám v úterý a čtvrtek volné odpoledne! - a pak samozřejmě vařím, uklízím celý barák, peru (sušička je dobrá věc), žehlím (teď mi Elise koupila novou)...nooo a pak se stárám, aby se někomu nic nestalo...naštěstí Simon a Clémence jsou v poho...teda až na to že jsem Clémence musela vysvětlit, že můj ntb není na hraní, sledování youtube ale hlavně...hlavně není na chatování se spolužákama přes msn! Něco takového stejně ani nevedu, takže rychle pochopila..akorát si ráda půjčuje moje věci a tak, ale to snad nějak přežiju.

Jenom pár perel na závěr: už mě zastavily dvě hodné paní s francouzskou mutací Probuďte se! :) Když jsem řekla, že se mnou moc nepokecají, tak ta jedna hned na mě polsky :) No a taky mi ukradli salát v Marche U...takový řetězec obchodů po celé Fr. Prostě jsem lovila eura z peněženky a někdo kolem mě procházel a salát nikde...tak se ptám pokladní, kde jako je a ona že ho dávala tady a jestli ho už nemám někde v kočárku a já že ne...naštěstí mi dali nový a byli samozřejmě moc milí :) No a teď jsou tady stávky a tak různě...napíšu příště. Přes týden vstávám v sedm, což je nekřesťanská hodina pro mě :)

no tyjo tak blogger dneska stavkuje taky...takze fotky nekdy jindy :P

On the Road

Jenom bleskově napíšu něco o cestě do Le Mans, páč celkem zajímavé a než na to zapomenu... . Cesta z Ovy do Prahy "žluťákem" proběhla hladce, až na to že ke mně přiřadili asi desetiletou holku a předemnou seděly nějaké dvě holčiny, které se pořád bavily o tom, jak jedou studovat do Německa a tvářily se děsně důležitě, takže jsem zvuk ve sluchátkách dala na plné pecky, pže než poslouchat ty jejich kecy, to už byl lepší filmík The Dukes of Hazzard. Strašná kravina (sprominutím), na čsfd jsem tomu dala jednu hvězdu a to ještě s přivřením všech čtyř očí x). Za Brnem ovšem další film Ať žijí duchové :) To mi přišlo po předchozím jakoževtipnémfilmu docela zábavné, pribiňáčci sou ok a Sovák je super a vůbec... Asi na to mělo vliv i to, že to dávali s anglickými titulky - protože vepředu seděli dva Španělé, asi kolem třiceti let...pořád popíjeli nějaký čaj či co... Na Florenc příjezd kolem devíti večer, spousta divných lidí (pže tam asi půl hodiny stál rumunský autobus). Tak jsem tam čekala s ostatníma lidma u okýnka Eurolines. Ti vypadali v poho (taky že jo, pže taky jeli buď do Německa nebo do Francie jako já ;) Rumunský bus teda odjel a přijel další...tentokrát už správný...Praha - Paris :) Přesně ve 22:00 odjezd. Zastávky v ČR jsem prospala...akorát kolem sedmi osmi ráno nějaké německé město a chudáci děcka šli do školy ;) Jo...ty holky jedoucí do Německa studovat byly taky ve stejném busu...naštěstí vystupovaly ani nevím kde, ale druhý den, kdy se jelo už jenom přes Francii, to bylo ok. Na německo-českých hranicích v poho, v Německu a Lucembursku taky v poho (docela dost škodovek jsem viděla za tu chvíli, co bus vjel do Lucemburku :) Skoro všichni Češi vystoupili v Německu, pak už spíš jenom přistupovali různě mluvící lidi. Cestou do Paris nás zastavili dvakrát...nebo třikrát?...policajti, jednou dokonce i pejsek pročmuchal celý bus (fenka, černý labrador) :) Nikdo ovšem nepřevážel žádné zakázané látky :P
Cesta přes Francii byla celkově dost nuda, teplo, slunce, samé pole všude...krajina nic moc. V Paris to už bylo jiné kafe, docela chaos, ale v pohodě bus dojel do La Défense. Všimla jsem si všudypřítomných reklam na Prison Break, pže to teď dávají na M6. No a Paris je fajn. Se mnou vystupovali akorát dva čeští manželé, důchodci, a ještě Vietnamec nebo já nevím odkud byl. V metru jsme se potom rozdělili, popřáli mi pěkný pobyt (ti důchodci) a pak už jsem jenom přestupovala na nadru (kufr, který se nezdál tak těžký, když se s ním jede po rovné ploše, byl jak deset pytlů cementu...všude samé schody, naštěstí vždy mi pomohl nějaký hodný francouzský mladík ;) pořád se na mě usmívali a já jakože thanks a merci :) Na nadru Paris Montparnass Bienveue docela zmatek, než jsem koupila listek na vlak :) Anglicky naštěstí uměli, ale i tak s tím přízvukem jsem rozuměla jak kdy. 200 km teda za 23 euro (žádné TGV). Tento normální vlak stál na dvacáté koleji, úpně na kraji...nejlepší místa zabraly samozřejmě vlaky TGV. Přirovnala bych to k našem IC...zvenku nic moc, ale vevnitř jak naše IC. Problém byl co s kufrem...nahoru bych ho nedala, tak jsem se usadila ke stolku pro 4 lidi, jedině tak mohli lidi procházet. Před odjezdem se ale vlak začal dost plnit, jeden fakt pěkný kluk se zeptal, jestli si může přisednout a dát ten kufr nahoru...já že klidně... (sem hned uvažovala, jak to budu dávat dolů). Lámanou angličtinou (btw super film ;) se hned ptal, odkud jsem a co budu ve Francii dělat, tak jsem mu to teda vysvětlila a když vystupoval, tak mi popřál hodně štěstí a ať se mi tady líbí a tak..to by se mi asi v ČR nestalo. Celkově mi všichni tady připadají vstřícní a usměvaví... To je zatím vše...na nadru v Le Mans už mě čekala ségra s Anne :)

Hádanka (photo by starenka)

Copak je na fotografiích? ;) Thx (merci) starenka! Pokud někdo uhádne o co jde, může připojit koment se svým názorem na TU věc.

24H Le Mans

Tak milé děti, asi bych měla popsat celý minulý měsíc, protože bez toho nemůžu pořádně vysvětlit to, co se děje teď. Každopádně (bože, už si připadám jako jeden pán z Václaváku x) musím začít nepříjemnými věcmi. A to sice školou (jak jinak u mě)... . Vůbec to nedopadlo podle mých představ, dvě zkoušky "failed" a 31.8. byl celkově krizový den...odevzdání indexu atd atd atd. Takže jsem si školu docela dost obrečela, ale teď už mám naštěstí jiné starosti (takže Bc. až někdy jindy ;). Moje sestra naopak už Bc. zdárně má, takže příští rok jdu taky na ekonomku, pže stavárna byla nad mé síly (ještě když se něco dělá s odporem...no navezla jsem se do toho sama). A taky opouštím své rodné hnízdo a práci a školu budu provozovat v Brně, protože tam mám stejně nejvíc známých. Ale to předbíhám.
Po této nešťastné epizodě se školou jsem se soustředila na to, co vlastně budu dělat, no a protože sestra měla odjíždět jako au pair do Francie do Le Mans, tak jsem si řekla, že je načase získat nějaký rozumný vztah k dětem a takové ty věci. Na netu jsem klikla na první odkaz - matka Češka, otec Belgičan, jedno dítě 2 roky, Paris, bydlení na lodi v La Défense. Vyplnila jsem pár formulářů ve francouzštině, což byly muka, fráninu jsem už 6 let neviděla. Proběhl telefonát s paní, stejný ročník jako já, takže vše vypadalo v pohodě. Domluvily jsme se na určitém datu, kdy přijedu atd. Týden před odjezdem ovšem zrada, sms od ní, že je pracovně mimo Paris a bla bla bla, že už někoho má, a že mi to psala do mejlu (prý napsala n místo m) a že to posílala i do agentury, ale ti mi taky nic neřekli, akorát potom poslali mejl s číslem účtu a kolik peněz jim mám poslat. Platí se ale až po zprostředkování příjezdu, takže sem naštěstí neplatila nic. No a ješte v té sms bylo, že už někoho má min do konce října. Tak jsem jí psala, jestli aspoň můžu počítat s listopadem...na tohle napsala, že vše bude řešit, až se vrátí do Paris. A že doufá, že nebudu mít problémy s přebookováním jízdenky...tsss. Tak to mě docela naštvalo. Za tři dny nebo kolik další sms, jestli teda můžu přijet, že ta předešlá holka nebyla spolehlivá. Na to jsem napsala, že sorry, ale už nemám zájem. Tohle všechno jsem napsala agentuře, že nemíním nic platit a že už mám něco jiného. Ti mi odpověděli, že jim paní J. nic neposílala, žádný mejl a že to vůbec nechápou. Jěště jim dlužím odpověď, že už to je over, ale žádný další vysvětlující mejl jim nemíním psát, protože jsem z nich musela taky dolovat veškeré info atd. Přístup té agentury mi přišel docela divný. Takže jsem paralelně řešila agenturu a ještě mi pomáhala sehnat rodinu Anne, u které je ségra. Sestra tedy byla v Le Mans necelých 14 dní a vracela se domů na promoce na konci září - letiště Charles de Gaulle je prý docela hodně psycho :))) Promoce proběhly v pohodě...ukápla nějaká ta slza...bylo to docela dojemné (já ale ne, měla jsem čočky ;). Sestra mi tedy přes Anne našla rodinu..teda Anne ji našla, taky v Le mans, jsou to její známí.
Takže teď komunikuju francouzsky, někdy anglicky (ale to zase neumí oni moc)...docela sranda. Mají moc hodné děti...4 :) Věk v rozmezí 2 - 13 let....no....aspoň jsem si včera s Hortense hrála s barbínama (má jich asi dvacet :)))
To je zatím vše, mělo by se nějak pořešit moje připojení k netu...zatím je ve stádiu "kudy asi povedeme ten drát???" :)) Takže až budu online, hodím tenhle post na blog a pak už snad budu mít spojení se světem a napíšu něco víc. Au revoir!