Takže děti, kde jsem to skončila...nj...dvouhodinové čekání ve vymrzlém autobusu v Paris :/ A to jsme to měly tak pěkně vymyšlené se ségrou. Zaujaly jsme strategickou pozici na konci busu, každá dvě sedačky pro pozdější spánek přes Německo. Autobus se začal plnit, před nás si sedl pár s dredama, potom tak různě...dvě babky mluvící francouzsky apod. Pak samozřejmě hodně Čechů. My jsme se tvářily, že vzadu už to je prostě celé obsazené, ale pak se jeden odvážlivec zeptal: Est-ce que...eeee je tady volno? (všichni jsou prostě po delším pobytu ve Francii z toho zblblí :)) Tak už jsme měly pro sebe jenom dvě místa. Pak si to ale ten pán rozmyslel a přestěhoval se dopředu. Celou tu dobu kosa v buse, zmrzlé nohy, pojedly jsme naše zásoby na cestu - medvídky z Monoprix a čokoládu z Marché U a uběhla hodina a půl, kdy měl bus odjezd (14:00), a furt nic...nakonec znervóznělo více lidí, tak se jedna paní šla zeptat, co to jako je, zjistila tedy, že se čeká na přípoj z Rennes. Po půl hodině tedy dorazila poslední várka lidí a bus se až na nějakých pět míst úplně zaplnil, takže jsme přišly o naše dvě místa, vedle nás seděly dvě holky, které byly tři čtyři měsíce na Univerzitě v Rennes přes Socrates Erasmus. Přijeli tak pozdě páč řidič dělal nesmyslně dlouhé přestávky a zabloudil v Paris :))
Cesta probíhala docela v pohodě, akorát ten kluk s dredama po prokličkování z Paris usnul a docela chrápal a všichni se otáčeli na nás dozadu, kdo to jako je....a my jsme se všechny tvářily že my nic :) Pak když už byla tma a všichni vytuhli, on byl v plné síle a pořád svítil na tom světle nad sebou a četl Kunderu v originále. Jako pěkné, ale v jednu v noci nic moc. Francii jsme přejeli ani nevím jak, přes Německo to bylo horší...na jedné zastávce jsem zpanikařila, že nám dochází voda (Evian ;), tak jsem šla iniciativně koupit jednu na benzínku. Prodavač už s ostatníma mluvil německou angličtinou :) Stála jsem u vod a nápojů a vybírala jsem něco nejlevnějšího...zdálo se mi všechno strašně drahé, skoro nic nebylo pod dvě a půl eura...no co to je? Ve Francii na benzínkách voda normálně za euro a půl...tak jsem vybrala nějakou vodu...modrou, v domění, že je bez bublinek, protože s němčinou se fakt nechytám :) Bohužel právě ta červená byla bez bublin a modrá s bublinama. Chjo. Prodavač mi potom ještě vysvetlil, že půl eura je záloha na tu petku (nový zákon). Že to můžu kdekoliv v Německu vrátit. Super no. Voda za tři eura.
Potom už si pamatuju jenom velkou mlhu, sem tam sníh, nepohodlný bus, který se tváří pohodlně a pak už Plzeň :) Počkat....ještě jedna událost. Na jedné zastávce v Německu nikdo nevystupoval, ale stála tam jedna paní a prostě pro ni už nebylo volné místo, i když už měla jízdenku ...všechno. Tak nás řidič přepočítal, že opravdu není místo, ona mu nevěřila, tak se šla sama podívat až dozadu, že bus je úplně plný....chudák....slzy v očích, protože byly tři hodiny v noci, zastávka byla toho typu, že stojíte na cestě nebo parkovišti a čekáte bez jakéhokoliv přístřešku s kuframa a vyhlížíte bus. No prostě neuvěřitelná situace, tak se v buse rozsvítilo (už jsem měla napsané rožlo, ale to by zase nikdo z Práglu nepochopil ;) a řičič kontroloval jízdenky. To jsem začala mírně zmatkovat, protože jsem je nemohla najít :)) Jsem myslela, že už ji nebudu potřebovat X) Nakonec jsem našla, ale i tak... Samozřejmě všechno bylo ok, nikdo nenadbýval nebo nejel špatným směrem. Nevím co s tou paní potom udělali. Ale nenechali ji tam myslím. Pak ta jedna Slovenka, co seděla vedle nás, říkala, že s Eurolines už nikdy nejede, že tohle je u nich normální, že vždycky prodají o pět jízdenek víc, než je kapacita, a pak se stane tohle...jedna jejich kamarádka takhle čekala na parkovišti ve dvě v noci v zimě dalších pět nebo kolik hodin na další spoj...neměli pro ni místo. To kdyby se mi stalo tak fakt nevím... Přístup k cestujícím jak prase. Jo a přes Francii nám pustili videjo: Román pro ženy, ehm. Kdyby tam nehrála Stašová, tak se to nedá vydržet.
Nooo a ta Plzeň, to člověk pozná hned, že je v ČR, protože všude svítící Pilsner Urquell a bordely. A sníh :)
V Praze jsme byli včas, žluťák odjížděl až za více jak hoďku, tak jsme šly do mekáče na Florenci, který pěkně vypadá akorát zvenku. Uvnitř samé socky, Ukrajinky nebo Rusky, či co to bylo...peněženky plné tisícovek. No a pak spousta vykalených lidí po pátku. A ještě to byl ten typ nonstop mekáče, kdy si ráno a dopoledne můžete dát jenom ty jejich toasty atd. No bleee...sem se těšila na číze za dvacku :( Obsluhovali tam dva klučíci...16 bych jim hádala. Jako sranda no. Zmateně tam pobíhali za pultem jak zpomalené filmy :) Nejhorší byl přesun s kuframa přes podchod...žádné jezdící schody, nikdo ochotný pomoct...děs. Jsem měla za tu chvíli ruce vytahané jak opice.
Student Agency v poho, autobus taky napráskaný, ale cesta v pohodě...i když až do F-M se to docela táhlo. Pak už nás čekali na autobusáku naši s novým auťákem (Fabia combi vyměněna za Roomster :) Strašně mě překvapilo, jaká je u nás zima. Pořád -5 apod. Takže to bylo 22.12.2007. Pak už to šlo ráz naráz :) Solárko, stříhání a barvení vlasů, nehty a pak už vánoce. Byla jsem nějaká trochu nemocná, ale kapr se salátkem jako vždy super...hromada dárků pod stromkem no a pak už teda začínají ty slíbené alkoholové dýchánky, protože skoro každý den až do Silvestra nějaká akce.
Kupříkladu sraz ze základky a gymplu (ze základky to bylo docela vtipné, protože se všechny holky bavily o dětech a svatbách, někdo přinesl i fotky ze svatby...docela úsměvné, když člověk ví, že ženich si to měsíc zpět rozdával taky se spolužačkou, ale úplně jinou, než je na svatební fotce ;) No pak taky někteří byli těhotní, na pracáku, samoživitelky...sranda no. Sraz z gymplu bylo jiné kafe, hned druhý den, ale o to víc zvrhlejší co se množství alkoholu týče :) Ale s tím se tak nějak počítalo...uff.
to be continued ;)
(btw všechny fotky jsou z Le Mans)
